Dějepisný web: Historika

Horní okraj menu Dolní okraj menu
Horní okraj textového okna

Římské císařství

Tiskárna Tisk

Rané císařství - Principát 27 př. n. l. - 284 n. l.

  • moc se soustředí v rukách jediného může
  • ačkoliv už se jedná o diktaturu, stále ještě existují úřady jako senát, tribun lidu atd. ale ovládá je všechny jeden muž - císař
  • sám císař se nazýval jako první mezi rovnými
  • v tomto období stoupá moc císařovi osobní stráže – Pretoriánské gardy
  • Octaviánus Augustus 23 př. n. l. - 14 n. l.

    Octaviánus Augustus
    Octaviánus Augustus
    • vládl v těžkém období a musel se vypořádat hlavně s morálním úpadkem v Římě
    • mezi největší problémy patřil rozklad rodiny, byl dokonce zřízen úřad, který kontroloval mravnost Římanů
    • říše, ale byla čím dál více ohrožována sousedními barbarskými kmeny a roce 9 n. l. dokonce ztratil celé tři legie v Teoroburském lese
    • z tohoto důvodu byla na hranicích říše vybudována opevněná linie Limes Romanus , která oddělovala Řím od tzv. Germánie, tedy území ovládané barbary
    • po něm vládne císař Tiberius , který se ale o říší příliš nestaral
  • Caligula 37 – 41 n. l.

    • Augustův pravnuk a třetí císař v iulijsko-claudijské dynastie
    • zprvu se ukázal jako dobrý a oblíbený vládce, přenechal senátorům určitou moc, sám snižoval daně a zlepšoval lidem živototní úroveň
    • brzy se, ale začal chovat jako šílenec a neváhal kohokoliv zabít
    • nakonec byl v roce 41 n. l. zabit velitelem jeho osobní gardy
  • Claudius 41 – 54 n. l.

    Pretoriánská garda
    Pretoriánská garda
    • tento muž trpěl už od dětství mnoha nemocemi
    • při dosažení plnoletosti byl dokonce prohlášen za nesvéprávného
    • ovšem jeho synovec Caligula ho nechal zvolit konsulem a nakonec ho, po Caligulově smrti, císařská garda prohlásila imperátorem
    • za jeho vlády se objevují první rozmíšky s křesťany
    • umírá v roce 54 n. l., kdy byl pravděpodobně zavražděn svou manželkou Agrippinou
  • Nero 54 – 68 n. l.

    • opět jako u Caliguli vypadá začátek jeho vlády slibně, ale brzy mu moc stoupne do hlavy
    • chová se krutě ke všem a dokonce i ke členům své rodiny
    • traduje se, že zapálil Řím, jen aby mohl nakreslit obraz zániku Tróje a sám pak obviní křeťany, které následně odsoudí k smrti
    • Nero je nakonec zrazen legiemi, senát ho prohlásí nepřítelem Říma a na útěku spáchá sebevraždu
    • po něm vládne krátce římu rod Flaviovců
  • Tragédie v Pompejích

    • 24. srpna roku 79 n. l. byly zničeny celkem tři města – Pompeje , Herculaneum a Stabie výbuchem sopky Vesuv
    • ačkoliv dostali obyvatelé mnoho varování o výbuchu sopky, tak neutekli a více než deset tisíc lidí bylo udušeno jedovatými plyny
    • všechna tři města nakonec zasypala šestimetrová vrstva popela
    • tyto oblasti se nyní staly unikátními archeologickými nalezišti
    Pompeje
    Pompeje
  • Éra adoptivních císařů

    • systém adoptivních císařů zavedl prvně císař Nervu
    • imperátor vždy adoptoval někoho, kdo mu připadal jako jeho nejlepší nástupce, což pro Řím znamenalo sto let rozkvětu
    • za císaře Trajána dosáhla říše největší rozlohy a za Hadriana byl v provincii Britannia vybudován Hadriánův val , který měl chránit Římany od útoky barbarů
    • objevuje se nový systém zemědělství, kdy velkostatkáři pronajímají bezzemkům půdu - Kolonát
    • Hadrianův val
      Hadrianův val
      Rozloha římské říše v roce 120 n. l.
      Rozloha římské říše v roce 120 n. l.
    • Marcus Aurelius 161 – 180 n. l.
      • nazýván filozofem na trůně
      • za jeho vlády končí období rozvoje a nastupuje prohlubování krize
      • musí se vypořádat s Markomanskými válkami , které probíhají téměř po dobu jeho vlády
      • Řím byl napaden a barbarům se podařilo zničit několik legií, než útok byl odražen
      • Římané pak sami zaútočily a germány porazili
      • v tuto dobu také dorazila jedna z legií až do okolí slovenskéhoTrenčína
    • Římský nápis v Trenčíně
      Římský nápis v Trenčíně

Pozdní císařství Dominát 284 – 476 n. l.

  • toto závěrečné období římského impéria se hlavně vyznačuje neomezenou mocí císaře
  • prvním císařem této éry byl vojensky založený Diocletianus , jehož reformy vedly k barbarizaci armády
  • Diocletianus zavedl rozdělení říše na nové správní celky – Diecéze
  • prvně použil i tzv. Tetrarchii, kdy v čele Říma stáli celkem čtyři panovníci
  • dva z nich měli větší pravomoci a zaučovali ty, které vyvolili a kteří měli po dvaceti letech nastoupit na jejich místa
  • tento systém byl nakonec zrušen Konstantinem Velikým
  • Konstantin Veliký 306 – 324 n. l.

    Portrét Konstantina Velikého na mozaice v chrámu Hagia Sofia
    Portrét Konstantina Velikého na mozaice v chrámu Hagia Sofia
    • jeden z posledních velkých císařů
    • ukončuje éru Tetrarchie, když poráží svého soka Maxentiema v bitvě u Milvijského mostu
    • před bitvou údajně viděl kříž, na kterém bylo napsáno „In hoc signo Vinces“ - V tomto znamení zvítězíš
    • jako první se postavil na stranu křesťanství a Ediktem Milánským (313 n.l.) jej zrovnoprávnil s římskými bohy
    • nechal centrum říše přesunout do města Byzantion, které bylo po jeho smrti přejmenováno na Konstantinopol
    • svolal první nikájský koncil , kde mělo být sjednoceno křesťanství a nastolena neněmá Dogmata
  • Zánik Římské říše

    • i přes všechna opatření je zánik říše nevyhnutelný
    • Římané jsou vytlačení z Balkánu bitvou u Hadrianopole
    • císař Theodosius I. zavede křesťanství jako povinné náboženství a před svou smrtí v roce 395 rozdělí říši na východní a západní
    • západní říše je pod neustálými útoky barbarů
    • podaří se jim sice na v Bitvě na katalaunských polích porazit Attilovy Huny , ale o téměř 30 let později, roku 476 n.l. dobývá Řím germánský náčelník Odoaker a tím zaniká i Západořímská říše
Tiskárna Tisk

Dolní okraj textového okna