Dějepisný web: Historika

Horní okraj menu Dolní okraj menu
Horní okraj textového okna

Středověk v Čechách - Přemyslovci

Tiskárna Tisk
Kněžna Libuše a Přemysl Oráč.
Kněžna Libuše a Přemysl Oráč.
  • podle legendy jsou potomky Přemysla Oráče a kněžny Libuše
  • prvním významným doloženým knížetem byl Bořivoj
  • ten v roce 885 vybudoval na hradišti Levý Hradec kamenný kostel sv. Klimenta
  • v této době se Praha stává hlavním sídlem Přemyslovců
  • dalším významným hradištěm byla např. Budeč

Spytihněv I. (894 - 915)

  • v roce 895 uznává podřízenost českého státu východofrancké říši
  • české země se tak přiklání k západní liturgii
  • naše území bylo církevně podřízeno arcibiskupství v Řezně

Vratislav I. (915 - 921)

Svatý Václav (925 - 935)

Zabraždění sv. Václava.
Zabraždění sv. Václava.
  • vzdělaný panovník
  • v roce 929 dává lenní slib římskému králi Jindřichu Ptáčníkovi a zaváže se platit tribut 500 hřiven stříbra
  • zbudoval kostel sv. Víta
  • to se nelíbí jeho bratru Boleslavovi se kterým má neustálé spory
  • Boleslav dá nakonec svého bratra 28.9.935 ve Staré Boleslavi zabít
  • sám se pak přičiní, aby byl po své smrti kanonizován stejně jako Ludmila, kteří se tak stávají zemskými patrony

Boleslav I. Ukrutný (935 – 972)

  • přenáší ostatkty sv. Václava do Prahy
  • razí stříbrný Denár a zakládá Vyšehrad
  • bojuje s římským králem Otou I. 14 let, ale nakonec s ním sjedná mír a bojuje s ním ve vítězné bitvu proti Maďarům roku 955 na Lechu
  • přičiní se také o založení pražského biskupství, které ovšem vznikne až za vlády jeho syna
  • za jeho vlády je také založen první klášter u nás
  • jedna z jeho dcer je provdána za Polského knížete Meška

Boleslav II. Pobožný (972 – 999)

Břevnovský klášter
Břevnovský klášter

První krize českého státu

Oldřich (1012 – 1034)

  • trvale připojí Moravu k českému státu
  • je zodpovědný za vyvraždění Vršovců
  • ožení se s prostou Boženou
  • na sklonku vlády ho císař Konrád II. zbavuje vlády, ale on se vrátí a dosazeného Jaromíra oslepuje
Vyvraždění Vršovců
Vyvraždění Vršovců

Břetislav (1034 – 1055)

  • přezdívá se mu český Achilles
  • z Německa unáší svou budoucí manželku Jitku
  • v roce 1039 vedl tažení do Polska – připojil Slezsko a dobyl Hnězdno
  • v něm vydal Břetislavova dekreta , kde stanovil rušení všech pohanských zvyků, které v Čechách ještě zůstali
  • někteří totiž ještě uctívali slovanské bohy Peruna nebo Svantovíta
  • přesením Vojtěchových ostatků do Prahy se také pokusil přenést Arcibiskupství, což bylo ale nepřípustné
  • poté začal válčit s římskou říší, prohrál a tak muset složit lenní slib Jindřichu III.
  • vydává ještě stařešinský nástupnický řád – Seniorát , kde stanový, že vládnout bude vždy nejstarší Přemyslovec
  • jeho pět synů poté svádí boje o moc, které oslabují český stát
Únos Jitky z kláštera
Únos Jitky z kláštera

Druhá krize českého státu

  • z nástupnických bojů nakonec vyjde vítězně Vratislav

Vratislav II. (1061 – 1092)

  • přičinil se o vznik biskupství v Olomouci v roce 1063 a zřízení Vyšehradské kapituly
  • v roce 1085 získá královskou korunu za pomoc císaři Jindřichu IV. proti papeži a byl zbaven povinnosti placení tributu
  • také se jako král stává druhým nejvyšším feudálem ve Svaté říši Římské

Břetislav II. (1092 – 1100)

Sázavský klášter
Sázavský klášter
  • definitivně obrací český stát na latinskou liturgii, když roku 1097 vyhání ze Sázavského kláštera poslední mnichy
  • po jeho smrti nastanou další zápasy o trůn...

Soběslav I. (1125 – 1140)

  • vedl spory o nástupnictví do kterých se zapojil i římský císař
  • nakonec se svými odpůrci svedl bitvu U Chlumce v roce 1126 a zvítězil nad císařem Lotharem
  • zajme ho stejně jako větší část jeho vojska, ale nakonec je rytířsky propustí, aby se mu Lothar cítil zavázán
  • podaří se mu připojit Horní a Dolní Lužici

Vladislav II. (1140 – 1172)

  • za svou pomoc římskému králi Barbarossovi v Italských republikách dostal královskou korunu v roce 1158
  • tři moravské úděly jsou spojeny v markrabství Moravské
  • na sklonku svého života dobrovolně předal žezlo svému synu

Konrád II. Ota (1189 – 1191)

Přemysl Otakar I. (1192 – 1230)

Zlatá bula sicilská.
Zlatá bula sicilská.
  • po letech tahanic o nástupnický upevnil moc českého státu
  • podporoval městskou kolonizaci, vzrůstá také moc šlechty
  • v roce 1212 mu římský císař Fridrich II. dědičně udělil královskou korunu, jak stojí ve Zlaté Bule Sicilské
  • tato listina také ustanovovala mezi mezi Českým královstvím a Svatou říší římskou
  • český král se měl stát prvním mezi říšskými knížaty a jedinou jeho povinnost byla vypomoci s vypravením římské jízdy
  • získal jsi díky podpoře Štaufského rodu , protože o císařskou korunu usiloval ještě Welf Ota IV.
  • za jeho vlády byla objevena velká ložiska stříbra a založena Kutná Hora
  • změnil nástupnický řád na Primogenituru , takže na trůn po jeho smrti nastoupil jeho syn
  • začal s ražbou Brakteátu , který nahradil denáry

Václav I. (1230 – 1253)

  • za jeho vlády byly objeveny zásoby stříbra poblíž Jihlavy
  • musí se vypořádat s menším nájezdem Mongolů , což se mu také podařilo, i když z části vyplenili Moravu
  • pokusil se pomoci u Polskému králi v bitvě U Lehnice , roku 1241 ale nedorazil včas
  • Polský král byl tak poražen

Přemysl Otakar II. (1253 – 1278)

Rozloha panství Přemysla Otakara II.
Rozloha panství Přemysla Otakara II.

Václav II. (1278 – 1305)

Poprava Záviše Z Falkenštejna před Hlubokou
Poprava Záviše Z Falkenštejna před Hlubokou

Václav III. (1305 – 1306)

  • jeho vláda byla velice krátká
  • ztratil uherskou korunu a byl zavražděn, když se chystal na tažení do Polska, aby ze upevnil svou moc
  • jeho smrtí vymírá rod Přemyslovců po meči
Tiskárna Tisk

Dolní okraj textového okna