Dějepisný web: Historika

Horní okraj menu Dolní okraj menu
Horní okraj textového okna

Rakousko-Uhersko

Tiskárna Tisk

Bachův Absolutismus

František Josef I.
František Josef I.
  • po roce 1848 na rakouský trůn usedá František Josef I.
  • hned o rok později schvaluje první rakouskou ústavu, která ovšem nikdy neprošla schvalovacím systémem parlamentu
  • Rakušané se ještě musí vypořádat s revolucí v Itálii, kterou potlačí jeden z jejich největších vojevůdců Václav Radecký z Radče
  • téhož roku se ale stává ministrem vnitra Alexander Bach a silvestrovskými patenty ústavu odvolává
  • dalšími zákony se snaží vrátit zemi do předrevolučních poměrů
  • jeho nástroji je jako za Meternichova absolutismu cenzura a tajný policie
  • když ale jsou Rakušané poraženi ve válce v Itálii (Bitvou u Solferina ) je Bach odvolán
  • v roce 1860 se pak Říjnovým diplomem vzdává absolutismu a Rakouské císařství se stává konstituční monarchií
  • o rok později je pak vyhlášena nová, Oktrojovaná (neschválená parlamentem) ústava

Konstituční monarchie

  • postupně se společnost modernizuje a novými zákony jsou odstraňovány zastaralé systémy jako například cechy
  • zrušení absolutismu znamenalo oživení politické scény a tak vznikají i české strany
  • první stranu založil František Ladislav Rieger a to Národní stranu
  • Prusko-Rakouská válka

    • mezi oběma zeměmi panuje neustálé napětí kvůli hegemonii v Německém spolku
    • navíc v nedávné válce získalo Rakousko Holštýnsko , které ovšem leželo uprostřed Pruských držav
    • spor o tuto zemi se nakonec stal i předmětem sporu, když ji v roce 1866 obsadila Pruská armáda
    • Rakouské jednotky se stahují až do Čech, kde také probíhali nejtěžší boje
    • ještě toho roku Prusové vyhrávají u Hradce Králové (v Bitvě u Sadové ) a následně i celou válku
    • porážka Rakouska je stvrzena v Pražském míru
    • Prusko se tak stává hegemonem v Německém spolku a pozice Rakouska je oslabena, což má zásadní vliv na budoucí události

    Uherské vyrovnání

    • Uhersko cítilo, že by mohlo oslabení Rakouska využít a získat větší autonomii
    • to se jim nakonec podaří a dojde k tzv. Rakousko-uherskému vyrovnání
    • země je rozdělena na dvě části – Rakousko (Předlitavsko ) a Uhersko (Zalitavsko )
    • obě země mají společného panovníka, měnu, vojsko a zahraniční politiku, ale v ostatních ohledech už se liší
    • po tomto vyrovnání je přijata i nová Prosincová ústava (1867), která zaručovala občanská práva, zavedla osmiletou povinnou školní docházko a také volební právo pro bohatší vrstvy
    Mapa Rakouska-Uherska, červené = Předlitavsko, zelená = Zalitavsko, žlutá = Bosna a Hercegovina
    Mapa Rakouska-Uherska, červené = Předlitavsko, zelená = Zalitavsko, žlutá = Bosna a Hercegovina

    České vyrovnání

    Obrozenec František Palacký
    Obrozenec František Palacký
    • Češi se tímto vyrovnáním cítili ukřivděni a začali žádat něco podobného
    • umělci a politici se začínají konat manifesty a obyčejní lidé se shromažďují v tzv. Táborech lidu na významných místech české historie
    • císař začal dokonce se českými politiky o vyrovnání jednat dokonce byly vypracovány Fundamentální články , na kterých se obě strany dohodly, ale vše bylo zhaceno protesty Němců žijících na našem území a také Maďary
    • své myšlenky prezentoval i František Palacký , který ve své knize Idea státu rakouského formoval myšlenku, že by Slované měli žít ve federalizovaném Rakousku
    • v roce 1872 čeští politici odcházejí z říšské rady a začíná období tkz. Pasivní rezistence
    • postupně se ale objevuje nový názor, a to provozovat aktivní politiku
    • aktivní politiku zastávají mladočeši (Národní strana svobodomyslná v čele Juliusem a Eduardem Grégovími) a pasivní naopak staročeši
    • v roce 1874 se do říšské rady dostávají mladočeši a v roce 1878 končí se svou pasivitou i staročeši
    • v letech 1879 – 1893 se stávají někteří čeští poslanci součástí Taafeho vlády
    • snaží se o Drobečkovou politiku, dělají ústupky Rakušanům a na oplátku očekávají nějaké ústupky pro Čechy
    • takto se jim podaří prosadit například rozdělení pražské univerzity na českou a německou, jmenování Aloise Pražáka ministrem vlády nebo zrovnoprávnění češtiny s němčinou (tomu dopomohl Kazimír Badeni, ale jeho nařízení bylo později zrušeno)
    • objevil se i plán – Punktace – který měl rozdělit Čechy na českou a Německou část, což ale mladočeši odmítali

    Život v Čechách

    • Badeniho reforma z roku 1896 ruší majetkový census potřebný pro volby
    • roku 1906 se schválen zákon, který dával mužům všeobecní rovné hlasovací právo
    • v roce 1908 je k Rakousku anektována Bosna a Hercegovina
    • v Čechách se zatím stupňuje napětí mezi Čechy a Němci
    • začínají vznikat nové politické strany Česká sociální demokracie (1878), křesťansko-sociální strana, strana národně sociální, agrarní strana a také realistická strana, kterou založil Masaryk
    • v české společnosti se začal stupňovat antisemitismus a vyvrcholil Hilsneriádou
    • žid Leopold Hilsner byl roku 1899 obviněn z rituální vraždy Anežky Hrůzové
    • soud ho odsoudil k trestu smrti, ale i přes odpor společnosti změnil císař kvůli přímluvě Masaryka na doživotí
    • nový náboj získává i česká kultura, která také v roce 1883 získá Národní divadlo
    • jsou zakládání i nejrůznější spolky a sdružení z nichž nejvýznamnější je Sokol , tedy tělovýchovná organizace
Národní divadlo
Národní divadlo

Tiskárna Tisk

Dolní okraj textového okna