Dějepisný web: Historika

Horní okraj menu Dolní okraj menu
Horní okraj textového okna

Revoluční rok 1848

Tiskárna Tisk

Evropa po Vídeňském kongresu

  • Balkán

    • celý Balkánský poloostrov je pod nadvládou Osmanských Turků
    • postupně ale začínají jednotlivé národy získávat čím dál větší autonomii
    • zvláště pak po rusko-turecký válkách v roce 1829 je Oslabeno a některé národy, jako Srbové zakládají i vlastní, samostatný stát
    • v letech 1821 – 1830 probíhá válka za osvobození Řecka
    • místní se vzbouřili proti Turecké nadvládě a postupně začínají být podporováni Ruskem, Francií i Velkou Británii, takže se jim podaří zvítězit
    • do Řecka vyráží dobrovolníci z celé Evropy, aby pomáhali bojovat
    • Filhelénské hnutí – hnutí za podporu Řecka a jeho samostatný stát
    • v roce 1830 tedy vzniká Řecký nezávislý stát
    • zároveň je uzavřen Drinopolský mír, kvůli kterému Osmanská říše ztrácí Řecko, část Kavkazu a Srbsko, dále se z většiny Balkánu stává demilitarizovaná zóna
  • Itálie

    • v Itálie stále vládce roztříštěnost a někteří vlastenci bojují za její sjednocení
    • po celé zemi byli utvořeni tajné spolky zvané karbonáři, které se snažili v Itálii podnítit revoluci
    • roku 1820 provedli povstání v Sicilském království, ale o rok později byli rozdrceni rakouskou armádou, která nechtěla o svá území v Itálii přijít
  • Francie

  • Král Francie Karel IX.
    Král Francie Karel IX.
    • ve Francii mezi sebou soupeří dvě politické skupiny, Liberálové by v zemi rádi viděli svobodný politický režim a naopak roajalisté by se chtěli vrátit k předrevolučním poměrům
    • v roce 1824 nastupuje na trůn Karel X. , který nejdříve vrátí šlechtě její ztracený majetek a pokusí se i zrušit ústavní systém
    • vzedme se proti němu odpor a celá Paříž bojuje po tři dny v ulicích
    • na trůn se poté dostává Ludvík Filip a nastává doba takzvané červencové monarchie
  • Belgie

    • území dnešní Belgie připadlo po Vídeňském kongresu Nizozemskému království
    • místním se ale vláda Viléma I. nelíbila a proto povstali
    • král se pokusil povstání vojensky potlačit, ale neuspěl, takže bylo založeno Belgické království
  • Polsko

  • Ruský car Mikuláš I.
    Ruský car Mikuláš I.
    • Polsko připadlo ruskému Caru, který zde zřídil ústavu a dvoukomorový parlament – sejm
    • z Polska je tedy znovu království (neboli také Kongresovka ), i když králem je vždy car
    • to ale Polákům nestačilo a tak roku 1830 povstávají místní studenti
    • během roku je prakticky celá země plná odbojářů a v 1831 je car zbaven polské koruny
    • Mikuláš I. , ale do Polska vtrhl se svou armádou a povstání potlačil
    • jako trest ruší sejm, univerzitu i některé školy
    • také zde začala probíhat silná Rusifikace, tedy porušťování obyvatel
  • Rusko

    • na carský trůn v roce 1801 nastupuje Alexandr I.
    • ten se musel hlavně vypořádat s Napoleonem a díky tomu, že stál mezi vítěznými, se Rusko zařadilo mezi Evropské mocnosti
    • při svých taženích získali vojáci představu o tom, jak se žije na západě a proto se jim carský režim znelíbil
    • v listopadu 1825 umírá Alexandr I a vznikají spory o nástupnictví
    • toho využívají v prosinci děkabristé a pokouší se o převrat v Petrohradě
    • nemají žádného vůdce a tak jsou nakonec rozprášeni a v Rusko samoděržaví i nadále přetrvává
    Děkabristé na náměstí
    Děkabristé na náměstí

Revoluční rok 1848

  • Itálie

    • Italové opět vidí šanci sjednotit svou zemi a proto se bouří
    • v lednu 1848 propuká povstání na Sicílii a Neapolský král je donucen vydat ústavu
    • vzpoury propukají i na pevnině a proto tam rakouský císař posílá své vojsko
    • maršál Radecký se tedy střetne s povstalci vedenými králem Karlem Albertem v červenci 1848 Bitvě u Custozy , kde vyhrává
    • sardinský král se pokusí o sjednocení Itálie ještě o rok později, ale znovu je v Bitvě u Novary poražen
    • celá země se nakonec vrací k předrevolučním poměrům, ale myšlenka na sjednocení tu zůstává i nadále
    • hnutí za samostatnou Itálii se jmenovalo Risorgimento
  • Francie

    • ve Francii se postupně zvedá odpor proti králi Ludvíku Filipovu
    • jeho odpůrci se shromažďují na tkz. Banketech a francouzský král jeden takový v roce 1848 rozežene, což vyvolá v Paříži povstání
    • král je svržen a je nastolena druhá francouzská republika
    • jsou vypsány volby na základě všeobecného volebního práva
    • pro zmírnění chudoby dělníků jsou zřízeny tkz. Národní dílny, kde byla pro ně práce
    • nově zvolená vláda není příliš nakloněna levici a proto se socialisté pokouší o převrat, který byl však potlačen
    • v květnu se ale ještě pokusí o převrat pařížští dělníci, kterým byly zrušeny národní dílny, ale neuspějí
    • v listopadu je přijata ústava a hlavou státu se tak stává prezident a do čela států se dostává Ludvík Napoleon
    • ten se ale v roce 1852 prohlásí za císaře Napoleona III. A druhá francouzská republika tak končí
  • Německo

    • revoluční bouře vypukly v Bádensku, Bavorsku, ale také v centru pruského státu v Berlíně
    • lidé požadovali ústavu zaručující jim jistá práva, dále svobodu tisku a propuštění politických vězňů
    • Pruský král se nakonec podvolil a slíbil novou ústavu
    • ve Frankfurtu na Mohanem se sešel celoněmecký parlament, aby projednal možné sjednocení Německa
    • střetávali se zde dvě koncepce – Maloněmecká – sjednotit bez Habsburků a Velkoněmecká – sjednotit i s nimi
    • o rok později se parlament přikloní k maloněmecké koncepci a císařská koruna byla nabídnuta pruskému králi Fridrichu Vilémovi IV. , který ji však odmítl a tím prozatím snahy o sjednocení končí
    Revoluční bouře v Německu
    Revoluční bouře v Německu
Tiskárna Tisk

Dolní okraj textového okna